Symbol a stroj

instituce Národní galerie v Praze – Veletržní palác
tagy technologie architektura
ůčinkující Mirko Baum, Lukáš Beran
kamera Jan Vosýnek
zvuk Jan Vosýnek
střih Jan Vosýnek
playlisty Kruh architektury
kategorie Přednášky
publikováno 27. 5. 2022
délka 01:51:34
jazyk Česky
embed

Přednáška s názvem  Symbol a stroj   se zaměřila na fantastický rozměr v architektuře revolučních proměn.

Mirko Baum  je architekt a pedagog zaměřující se na technické stavby a konstrukce. Po ukončení studií na Fakultě architektury ČVUT v Praze se stal členem libereckého SIALu (Sdružení inženýrů a architektů Liberce). V polovině 70. let zahájil svou praxi v zahraničí, mj. spoluprací s architektem Josefem P. Kleihuesem. Dvacet let působil jako profesor Fakulty architektury na Technické univerzitě v Cáchách, pro kterou realizoval budovu studentskych ateliérů (1998–2002). V roce 2007 vydal knihu esejů o konstrukcích a teorii formy s názvem  Ulice na konci světa.  V témže roce založil spolu s Davidem Barošem studio baum & baroš ARCHITEKTI. Jejich českými realizacemi jsou lávka přes Orlici v Hradci Králové a Komenského most v Jaroměři.

Lukáš Beran  je historik architektury a pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, od roku 2005 pracuje pro zdejší Výzkumné centrum průmyslového dědictví. Věnuje se problematice průmyslové architektury, ale také architektuře druhé poloviny dvacátého století.

související s
Symbol a stroj

0:43:23

Miloš Vojtěchovský

Vojtěchovský dlouhodobě polemizuje s tím, kam nás a naši planetu mohou dovést vynálezy (dosaďme si cokoliv: stroje, technologie, vědu, západní tradici poznání…), které používáme bez hlubšího přemýšlení o důsledcích, jež způsobují. Sdílí potřebu neustálé revize prostředků, které používáme k poznávání světa, přemýšlí o našich schopnostech koordinovat mezioborovou výchovu a o hlavních úkolech současného umění.

Storytime

Co sdílíme, co je soukromé a jaké jsou možnosti sebeprezentace v současné kultuře, založené na obrazovce? Magdalena přijímá konvence YouTube vlogu a její deníkové záznamy z doby dospívání se zde vynořují syrové a zdánlivě neupravené. Jsou skryty ve sbírce starých a dávno nepoužívaných mobilů - v písničkách, gifech, rozpixelovaných obrázcích a videích. Jsou vetkané do nedokončených příběhů, anekdot, hlášek a odrážejí se ve tvářích z dětství, kde zkušenosti s duševní nemocí rychle střídají popové hity.

Druhá rekonstrukce

Pohled na strojově otáčené stránky učebnice a standardizované vědecké postupy restaurování mohou vyvolávat obavy a současně naději. Zkušenost Západní modernity, ať již ta optimistická, nebo katastrofická, je důležitým dědictvím, o které bychom měli pečovat. Víme už dobře jakého násilí na všem cizím, živém i neživém, se byli schopni moderní Západní lidé dopouštět, nebo se ho alespoň účastnit. Ale neměli bychom zapomínat na to, jak moderní instituce jako stát, škola, věda či muzeum vytvořily infrastrukturu pro náš lepší život.

De-platformizace, etika a alternativy sociálních médií

Jaké jsou proveditelné strategie a etické přístupy proti totalitě platforem a korporátně vlastněných sociálních médií, které umožnují vznikání alternativních způsobů našeho společenského života?
Známe a opakovaně analyzujeme mnoho problémů s komerčními sociálními médii a digitální pracovní silou, ale málo pozornosti je věnováno snahám o vytváření alternativ, jako jsou komunitně provozovaná sociální média a další formy de-platformizace.

Milenina píseň

Video Milenina píseň pracuje s teoretickým pozadím současného feministického myšlení, konkrétně s odkazem kyberfeminismu, který formulovala počátkem devadesátých let ve své práci britská feministka a teoretička kyberkultury Sadie Plant. Kyberfeminismus přiznává moderním technologiím emancipační sílu, ale jen potud, dokud k ní budou mít přístup všichni lidé bez ohledu na jejich třídní postavení, náboženské přesvědčení, kulturní identifikaci, sexuální orientaci či gender.
0:44:25